65 LET OD SMRTI L. MATULY
65 roků od smrti Lubomíra Matuly
Na podzim letošního roku (2008) uplyne 65 let od smrti Lubomíra Matuly, který zemřel ve svých dvaceti letech v nacistickém koncentračním táboře Dachau.
Lubomír Matula se narodil 6.5.1923. Po dokončení pětileté školní docházky v obci Machové navštěvoval někdejší měšťanskou školu v Tlumačově. Byl jsem jen o rok starší, než Luba Matula a byli jsme kamarádi. Každý den ráno kolem půl sedmé se u nás v domku č. 33 zastavil a těch 15 minut – do tři čtvrti na sedm vypravoval nejen se mnou, ale také s mými rodiči jak o práci na poli, tak i o radostech a starostech se všemi domácími zvířaty, které Matulovi chovali ve chlívku pro prasata, ve chlévě pro krávy, ve kterém byla obyčejně také nějaká jalovice a telátko v maštali pro koně.
Luboš Matula měl již kolem svých třinácti let opravdový zájem o pole, zahradu a všechna zvířata, která Matulovi měli ve chlévech a stájích. Bylo opravdu zajímavé naslouchat tomu, čeho si u zvířat všiml, co zpozoroval nebo zjistil.
Než se zmíním o tom, proč a za jakých okolností k zatčení Lubomíra Matuly došlo, připomenu některé důležité historické události, jež život v někdejším Československu výrazně poznamenaly.
29.9.1938 byla uzavřena tzv. Mnichovská dohoda, což byla smlouva podepsaná zástupci Anglie, Francie Německa a Itálie, podle níž musela Československá republika odstoupit do 10.10.1938 pohraniční území, ve kterém žilo německé obyvatelstvo, Německu.
14.3.1939 vznikl na základě dohody Hitlera, Tisa a Ďurčanského samostatný stát Slovenská republika (Slovenský štát), která přerušila styky s okleštěným zbytkem Čech a Moravy a stala se zcela závislou na nacistickém Německu.
15.3.1939 obsadila německá armáda území Čech, Moravy a Slezska a po okupaci celého území byl z Hitlerova rozkazu zřízen Protektorát Čechy a Morava. Prvním říšským protektorem se stal od března roku 1939 do začátku roku 1942 Konstantin von Neurath (1973 – 1956). Již 27.9.1941 byl však jmenován zastupujícím říšským protektorem Reinhard Heydrich (1904 – 1942).
27.5. roku 1942 byl na SS obergruppenfűhrera Reinharda Heydricha spáchán českými parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem ze skupiny Antropoid atentát, kterému R. Heydrich podlehl. Po smrti tohoto významného představitele Velkoněmecké říše byl rozpoután opravdový teror proti obyvatelstvu Čech a Moravy. Připomeňme jenom obec Lidice, která byla 10.6.1942 vypálena a srovnána se zemí. Všech 184 lidických mužů bylo zastřeleno a 196 lidických žen a 96 lidických dětí bylo zavlečeno do německých koncentračních táborů.
24.6.1942 byla podobným zpúsobem zničena také obec Ležáky. Všichni obyvatelé této obce byli německými okupanty zavražděni. Do vězení a do koncentračních táborů byli zavíráni také ti občané, kteří atentát schvalovali.
Lubomír Matula byl německým gestapem vezněn nejprve v Brně a potom v nacistickém koncentračním táboře Osvětim, a to za schvalování atentátu na R. Heydricha. Jak to tedy bylo?
Druhá polovina měsíce června – na poli rodiny Matulovy se jednotila (přetrhávala ) řepa cukrovka. Pracovala tam skupina asi deseti lidí, mezi nimiž byl také pan Alois Kolář i Lubomír Matula. O všech událostech, jež souvisely s atentátem na R. Heydricha se v oné skupině mluvilo. Luboš Matula k Heydrichově smrti poznamenal: „Dobře mu tak.“ Pan Alois Kolář to na gestapu oznámil a Lubomír Matula byl zatčen. Proč to pan Alois Kolář gestapu oznámil, to nikdo neví.
Otec Lubomíra Matuly byl v té době starostou obce Machová. Uměl německy opravdu dobře. Za první světové války (1914 – 1918) sloužil v rakouské armádě v hodnosti kapitána dělostřelectva. Snažil se svého syna zachránit – jezdil po německých úřadech, vysvětloval, žádal, prosil – marně.
Co bylo příčinou smrti Lubomíra Matuly? Snad nešťastná náhoda, která způsobila, že si Luboš dost podřel nohu. Byla to odřenina, která vyvolala „otravu krve“ a potom způsobila také jeho smrt.
Všichni dobře víme, že koncentrační tábory byly vlastně vězeňskými zařízeními. Koncentrační tábor Osvětim byl zřízen v roce 1940. V tomto koncentračním táboře zahynulo více než jeden milion vězňů.
Když se rodiče Lubomíra Matuly dověděli, že jejich syn zemřel, sloužila se v mysločovském kostele mše svatá. Lidé vycházeli z kostela a dechová hudba hrála smuteční pochod. Nikdy nezapomenu, jak maminka Lubomíra Matuly tenkrát plakala.
Pan Alois Kolář byl po skončení války za udání Lubomíra Matuly odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl pak změněn na doživotní žalář. Doživotně však pan Kolář vězněn nebyl. Byl vídán při úklidu města Zlína. Zřejmě byl zaměstnán u Technických služeb města.
Ladislav Zelina
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář