Tečovice - první písemná zmínka r. 1141, kdy náležely přerovskému kostelu. Raně gotický kostelík z 2. pol. 13. stol., jedna z nejstarších a nejvzácnějších památek Zlínska. V interiéru křtitelnice, v kněžišti zlomky maleb z 1. pol. 14. stol.

Gotický kostelík sv. Jakuba Většího v Tečovicích
Žeranovice leží 5 km jižně od Holešova. Poprvé připomínány roku 1296 jako samostatný statek. Roku 1297 se objevuje v písemných pramenech Matouš ze Žeranovic.Zdejší tvrz se uvádí v r. 1342. Tehdy se stala vlastnictvím markraběte Karla. Koncem 16. stol.byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Ten byl přestavěn v novogotickém romantizujícím stylu v roce 1852.

Zámek v Žeranovicích

Kaplička sv. Jana Nepomuckého na okraji Žeranovic

Kostel sv. Vavřince v Žeranovicích z roku 1898
Mysločovice - obec leží 6 km sv. od Otrokovic První písemná zmínka z r. 1397. Již ve 14. stol. zde byl kostel, fara zanikla za třicetileté války a byla obnovena r. 1696. Mysločovice patřily k holešovskému panství. V r. 1752 byl položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého u Mysločovic z roku 1731
Kurovice leží asi 3 km sv. od Tlumačova v nadm. výšce 211 m. Poprvé připomínány r. 1275. Lenní statek olomouckého biskupství, do konce 18.stol. v majetku Seilernů. Původně gotický kostel sv. Kunhuty ze 14. stol. s renesanční lodí z r. 1852 a s barokní věží. Hlavní oltář je od řezbáře Becka z Kroměříže z roku 1848.

Kostel sv. Kunhuty v Kurovicích roku 1582, přestavěná 1798
Tlumačov - připomínán již v r. 1141 jako majetek olomouckého biskupství. V 15. - 17. stol. samostatný statek v rukou drobné šlechty. V interiéru kostela sv. Martina renesanční náhrobek Rudolfa z Donína z r. 1610.

Kostel sv. Martina v Tlumačově
Lhotka - první dochovaná zmínka o vesnici je z r. 1350. Rodiště sběratele mor.pohádek Matouše Václavka ( 1842 - 1908 ). Obec je nyní součástí Zlína.

Boží muka ve Lhotce

Kaple ve Lhotce z roku 1844
Malenovice - poprvé připomínány v r. 1321, už v první polovině 15. stol. byly městečkem. V r. 1470 měl u Malenovic ležení český král Jiří z Poděbrad. Kromě původně gotického kostela sv. Mikuláše je zde nejvýznamější památkou gotický hrad s renesanční a barokní přestavbou. Až do r. 1942 náležel hrad Šternberkům. Nyní je hrad využit k musejním účelům. Na hradě jsou stálé expozice Hrady jihovýchodní Moravy a Pravěk jihovýchodní Moravy. Ve třicátých letech min. stol. byly Malenovice připojeny ke Zlínu

Malenovický hrad

Muzeum Dřevo, proutí, sláma
Otrokovice - první zpráva je z r. 1131. Tehdy patřily Otrokovice pod přerovské panství. Obec měli postupně v držení Januš z Malenovic, Václav Tetour z Tetova, Václav Kokorský z Kokor, Kryštof Cedlar z Hofu a Jan z Rotalu. Význam Otrokovic vzrostl vybudováním Ferdinandovy dráhy z Vídně na Moravu. Největší rozkvět začal s rozšířením Baťova areálu ze Zlína do Otrokovic po r. 1929.

Hotel Společenský dům v Otrokovicích z roku 1936
Míškovice se nacházejí na severozápadním okraji Zlínské vrchoviny 6 km jižně od Holešova v nadm. výšce 228 m. Poprvé jsou připomínány v r. 1397 pod názvem Nyezkowicze jako součást količínského panství. Ve druhé pol. 18. stol. zůstalo v důsledku třicetileté války více než polovina domů opuštěných. Nejvíce obyvatel zde žilo na přelomu 19. a 20 stol. V r. 1858 zde byla postavena škola. V obci stojí kostel sv. Antonína postavený v l. 1922 - 1927 podle návrhu F. L. Gahury.

Hasičská zbrojnice

Kostel sv. Antonína z roku 1927
Hostišová - obec leží stranou hlavní silnice 308 m.n.m. 2 km východně od Mysločovicna západním okraji Mladcovské vrchoviny. Původní název byl Hosstyssova Lhota. Vesnice je poprvé připomínána v r. 1397 a tehdy patřila panství količínskému. Hlavní prací zdejších obyvatel bylo zemědělství, a proto bylo zahájeno kácení okolních lesů.

Kaple Navštívení P. Marie v Hostišové z roku 1868
Racková - obec leží asi 7 km severně od Zlína na severním okraji Mladcovské vrchoviny v nadm. výšce 224 m. Poprvé je obec připomínána v r. 1397. Kdysi zde stávala tvrz, z níž se dochovaly pozůstatky valů nad obcí.

Kaplička na okraji Rackové
Bařice se nacházejí asi 4 km západně od Kvasic na posledních výběžcích Chřibů v nadm. výšce 230 m. Poprvé jsou zmiňovány v r. 1228. V obci nejdříve sídlily panské rody. V r. 1592 koupily Bařice a Těšnovice město Kroměříž. V r. 1898 byla postavena škola a o 8 let později byla zbudována silnice na Střížovice a Vel. Těšany. V r. 1996 byla obec postižena povodní po bouřce s krupobitím. V současnosti mají Bařice společné vedené s obcí Vel. Těšany.
Kaplička Božského srdce Páně v Bařicích z roku 1909
Těšnovice leží asi 3 km jihovýchodně od Kroměříže v nadm. výšce asi 240 m. Poprvé jsou připomínány v r. 1344. Už ke konci 14. stol. zde stávala tvrz, která již dávno zanikla. Nyní jsou Těšnovice součástí Kroměříže.

Kostel sv. Petra a Pavla v Těšnovicích
Zahnašovice – obec 3 km jižně od Holešova, ležící na Holešovské plošině v nadm. výšce 217 m. Poprvé jsou připomínány v r. 1131. Od r. 1604 byly součástí panství holešovského. V té době zde stálo 26 domů. Obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím. V r. 1953 byla uzavřena přímá silnice do Holešova v důsledku výstavby letiště. Od té doby vede silnice přes Všetuly.

Kostel Navštívení P. Marie v Zahnašovicích z roku 1938
Střížovice – menší obec nacházející se 3 km SZ od Kvasic v nadm. výšce 190 m. Poprvé je připomínána v r. 1369. Obec patřila kvasickému panství. JV od obce mokřad Bašnov.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Nová Dědina je protáhlá obec, ležící na severových. svazích pohoří Chřiby v nadm. výšce 308 m. Okolí má kopcovitý ráz a z obce jsou pěkné výhledy k S až V. Obec byla založena v r. 1656 hrabětem Janem Rottalem a byli zde umístěni odbojní Valaši, kteří bojovali na straně švédského vojska.

Pomník k 20 letům trvání Československa
Prusinovice leží 6 km sev. od Holešova mezi obcemi Tučapy a Dřevohosticemi v nadm. výšce 263 m. Obec obklopují kopečky Kelčské pahorkatiny. První zmínka o obci je z r. 1349. Vobci stojí kostel sv. Kateřiny.

Kostel sv. Kateřiny v Prusinovicích z roku 1601
Napajedla je město na řece Moravě 6 km jižně od Otrokovic na sev. okraji Dolnomoravského úvalu v nadm. výšce 200 m. Ze západu se svažuje k městu úbočí Chřibů a z východu úbočí Vizovických vrchů. První písemná zpráva je z r. 1362. Město má tři nejvýznamnější památky – barokní zámek arch. Grimma, barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1712 a novorenesanční radnici z r. 1904. Známý hřebčín má tradici chovu téměř 120 let.

Novorenesanční radnice v Napajedlích z roku 1904
Horní Lapač je malá obec 5 km JV od Holešova na rozhraní Hané a Valašska, ležící v nadm. výšce 262 m. Obec vznikla z osady za panování císaře Josefa II. Uprostřed obce stojí kaple sv. Floriana z r. 1908.

Kaplička sv. Floriana v Horním Lapači z roku 1908
Bystřice p. Host. – město na řece Bystřičce pod SZ úbočím Hostýnských vrchů v nadm. výšce 316 m. Mezi významné majitele města patřili Boček z Kunštátu, Lobkovicové, Rottalové a Loudonové. Významně povznesl město Olivier Loudon, vnuk generála Gideona Ernsta Loudona. Ve městě stojí barokní zámek, původně tvrz, upraven v r. 1760 arch. Grimmem.

Zámek v Bystřici pod Hostýnem
Chropyně – první zmínka o městě, které leží 6 km sev. od Kroměříže v nadm. výšce 195 m, je z roku 1261. V r. 1869 získalo město železniční spojení se světem po železnici. Stojí ze původně renesanční zámek a barokní kostel sv. Jiljí. Narodil se zde významný malíř Emil Filla.

Zámek v Chropyni
Velké Těšany tvoří s Bařicemi jeden celek. Velké Těšany leží 7 km jižně od Kroměříže v nadm. výšce 264 m v severní části Chřibů v málo zalesněné, zemědělsky využívané krajině. Větrný mlýn z r. 1830 je umístěn nad obcí několik desítek metrů pod hřebenem, po kterém vede silnice Vrbka – Těšnovice.

Větrný mlýn poblíž Velkých Těšan

Kaple sv. Floriana ve Velkých Těšanech z roku 1926
Štípa je místní část Zlína, 6 km sev. od centra. První zmínka o obci je z roku 1391. Až do roku 1849 byli jejími majiteli např. Šternberkové, Valdštejnové, Rottlalové, Seilernové. Stojí zde barokní poutní kostel Narození Panny Marie, přestavěný v letech 1759 – 1765. V roce 1830 dali Seilernové přistavět budovu, která měla sloužit jako klášter. V letech 1970 – 1995 zde byl domov pro přestárlé duchovní sestry.

Poutní barokní kostel Narození P. Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek ve Štípě
silniční hraničník okresů "Hrabůvka"
Reich Libor, 27. 7. 2018 7:57