KVASICE
Městečko Kvasice
Městečko Kvasice je rozloženo na jižním konci úrodné Hané v nadm. výšce 191 m a je tak nejníže položenou obcí v kroměřížském okrese. Ze západu a jihu se svažují ke Kvasicím Chřiby a z východní strany městečko ohraničuje mohutný tok řeky Moravy. Pěkné pohledy na Kvasice se naskýtají z posledního výběžku Chřibů s názvem Vražisko (222 m) a od usedlosti Nový Dvůr při silnici na Novou Dědinu. Zámecký park při pravém břehu Moravy přechází směrem na sever v lužní les. Na SV od Kvasic těsně při levém břehu se rozkládá mohutný rybník, na který volně navazuje soustava Záhlinických rybníků. Malebnost okolí dotváří několik alejí – jasanolipová alej při staré cestě do Tlumačova, 200 let stará lípojírovcová alej při křížové cestě k Nové Dědině a alej mezi silnicí na Tlumačov a říčkou Kotojedkou.
V Kvasicích stojí původně renesanční zámek na místě hradu a tvrze, v 19. stol. přestavěný. Na panství vládli páni z Benešova, Kuželové ze Žeravic, Šternberkové, později Rottalové a Thun-Hohensteinové. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu. Dnes je v zámku domov důchodců se zvláštním režimem.
Celkový pohled na Kvasice od Nového Dvora
Na západním okraji městečka stojí na kopci při silnici na Sulimov hřbitovní gotický kostel Nanebevzetí P.Marie z 15. stol. Jde o jednu z nejcennějších staveb na Moravě. Počátky kostela sahají do románského a předrománského období.
V místní části obce, zvané Krajina je kaplička Matky Boží Pomocné a na vršku Vražisko při silnici do Střížovic kaplička Matky Boží Bolestné.
Na hospodářském vývoji městečka se podílel velkostatek, cukrovar a pivovar. V době provozu cukrovaru byla vystavěna úzkokolejná dráha pro dovoz řepy až ke tlumačovskému nádraží. Tato úzkokolejka o rozchodu 600 mm byla v provozu od roku 1880 do roku 1930. Fungovala rovněž cihelna, mlýny a četná řemesla. Vývoj městečka byl přerušován několika požáry, četnými povodněmi, třicetiletou válkou, pruskými válkami a oběma světovými válkami.
Některá zajímavá data z historie Kvasic do roku 1950
109 letopočtů v proměnách městečka
1141 – první zmínka o Kvasicích
2. pol. 12.stol. – postaven hřbitovní kostel
1248 – majiteli Kvasic se stává rod Benešoviců
1269 – majitelem Kvasic je Milota z Benešova
1353 – první písemná zmínka o raně gotické tvzi v Kvasicích
1360 – Kvasice uváděny jako městečko
1365 – první zmínka o kvasickém mlýně
1372 – majitelem Kvasic je Beneš III. z Benešova
1422 – majiteli panství se stávají Kuželové ze Žeravic
1423 – tvrz v Kvasicích je obléhána a vypálena
1507 – v písemnostech je uváděn kvasický hrad
1545 – majiteli panství se stávají páni z Ludanic
1577 – postavena věž na hřbitovním kostele Nanebevzetí P. Marie
Hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie
1591 – první písemná zmínka o kvasickém pivovaru
konec 16. stol. – počátek renesanční přestavby hradu
1626 – sňatek Aliny z Kvasic a Jana z Rottalu
1650 – první zmínka o Novém Dvoře nad Kvasicemi
1656 – první zmínka o škole v Kvasicích
1667 – Kvasice mají 28 obydlených a 31 pustých usedlostí
1690 – postavena kaplička Panny M. Ponocné na Mariánově
1694 – hřbitovní kostel má novou střechu ze dřevěných šindelů
1730 – založen nový farní kostel v Kvasicích
1736 – rekonstrukce kvasického zámku
1739 – zřízena fara
1740 – dokončení výstavby farního kostela
Farní barokní kostel z roku 1740
1740 – vznik Tkalcovského cechu
1741 – zhotoveny sochy sv. Floriana a sv. Donáta před farním kostelem
1742 – pruská vojska v Kvasicích
1743 – velký požár v městečku
1747 – vznikl Krejčovský cech
pol. 18. stol. – Kvasice přecházejí do vlastnictví Lambergů
1750 – v Kvasicích žije 11 sedláků, 19 čtvrtláníků, 33 zahrádkářů a 10 chalupníků
1758 – zhotoveny sluneční hodiny na budově fary
1763 – postavena kaplička na Vražisku
Barokní kaplička na Vražisku z roku 1763
1788 – přeměna jednotřídní školy v Horní ulici na dvojtřídní
poč. 19. stol. – další úpravy zámku a okolí
1806 – vznikl Barvířský cech
1817 – sňatek Eduarda z Lamberka s Karolínou Sternbergovou
1822 – založení nové kolonie – Karolína
1825 – hrabě Eduard utonul při lovu
1827 – vzniká malá ostrovní osada Mariánov
1845 – sňatek Leopoldiny Lambergové s Fridrichem Thunem
1847 – první oprava slunečních hodin na budově fary
1850 – zřízen cukrovar
1851 – sňatek Karolíny Sternbergové s hrabětem Karlem Bigotem
1856 – 1858 – přestavba věže zámku a úpravy interiér
1857 – výstava polního hospodářství v kvasickém cukrovaru
Současná podoba původně renesančního zámku
1862 – první pošta v Kvasicích stála v ulici čís. 80
1863 – obnovena křížová cesta na Kalvárii
1864 – zahájení stavby žel. stanice Kvasice -Tlumačov
1866 – založen Čtenářský spolek
1866 – pruská vojska v Kvasicích
1869 – v Kvasicích je 191 domů a 1 584 obyv.
1881 – zemřela hraběnka Karolína
1883 – založen Dobrovolný hasičsko – tělocvičný spolek v Kvasicích
1887 – nejml. syn Leopoldiny se oženil s Marií Chotkovou
1890 – 1892 – postavena nová škola stavitelem Frant. Zajíčkem
1892 – v Kvasicích založen klášter ctihodných milosrdných sester
1892 – zrušení pivovaru
1893 – Antonín Chytil nechal postavit kamenný kříž při silnici do Bělova
1895 – školu navštěvuje 353 žáků
1899 – rozsáhlý požár v Horní ulici, shořela i střecha kostela
Pohled z Horní ulice na náměstí
1899 – přestavba hostince – vznikl divadelní sál
1900 – oprava hřbitovního kostela
1900 – v Kvasicích je 271 domů a 1 769 obyv.
1900 – pořízeny nové varhany ve farním kostele firmy bratří Riegrových z Krnova
1901 – pořízena nová dlažba ve farním kostele
1902 – zemřela Leopoldina Thunová, roz. Lambergová
1903 – kvasický zámek navštívil František Ferdinand d´Este
Následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este na zámku v Kvasicích
1906 – založeno družsvo na zakoupení mlátícího stroje
1910 – v Kvasicích je 296 domů a 1 767 obyv.
1912 – založena tělocvičná jednota Sokol
1913 – zřízena polní dráha do Tlumačova pro přepravu cukrovky
1914 – zřízena ozdravovna pro raněné vojáky a rekonvalescenty v domě č. 36
1915 – postaven nový železný most přes Moravu
Rodinná vila dřívějšího majitele kvasického cukrovaru Wilfrieda Proskowetze
(1887 – 1972) a jeho choti Amalie od známého architekta a designera
Leopolda Bauera (1872 – 1938)
1918 – družsvo koupilo parní stroj – lokomobil
1921 – založena tělovýchovná katolická organizace Orel
1921 – Ph.Mr. Lambert Štětka zřizuje v Kvasicích první lékárnu U legií
1921 – založen Červený kříž
1921 – v Kvasicích je 312 domů a 1 779 obyv.
1922 – druhá oprava slunečních hodin na budově fary
1923 – založeno pastevní družstvo o počtu 116 členů
1923 – založeno kino Sokol v sále Aloise Jurického
1924 – odhalena pamětní deska mor. buditelovi Antoši Dohnalovi
Pamětní deska věnovaná Antoši Dohnalovi
1924 – postaveno 2. patro na budově školy
1924 – ustaven divadelní a zábavní spolek Havlíček
1925 – v obci je evidováno 109 živností a podniků
1925 – v prosinci jsou zavedeny první autobusové linky do Kroměříže
a Tlumačova
1928 – v Děčíně zemřel kníže Jaroslav Thun
1928 – zahájeno provozování první autodrožky
1928 – v červnu projíždí Kvasicemi při návštěvě Valašska T.G. Masaryk
President T.G. Masaryk projíždí v roce 1928 Kvasicemi
1930 – velká povodeň v Kvasicích
1930 – modernizace cihelny – zavedení strojního provozu
1930 – v Kvasicích je 363 domů a 2 003 obyv.
1931 – zřízeno první zvukové kino v budově sokolovny
1932 – slavnostní otevření Husova sboru
1932 – postavena nová hasičská zbrojnice
1936 – městečkem projíždí při své návštěvě Moravy president Edvard Beneš
1937 – postaven pomník T.G.Masarykovi firmou Semerak z Olomouce
1939 – 15. března okupace Česko-Slovenska hitlerovskými vojsky
1939 – okupační správa nařídila odstranění busty T.G.M.
1940 – zastavena činnost Sokola
1942 – zanikla organizace Orel
1945 – 22. dubna vyhlášeno v Kvasicích stanné právo
1945 – ustupujícími německými vojsky stržen železný most přes Moravu
1945 – 4. května Kvasice osvobozeny rumunskou armádou
1946 – exhumovány ostatky 12 rum. vojáků a jejich dočasné uložení na hřbitově
1947 – na budově školy odhalena pamětní deska učiteli Antonínu
Jahodovi
1950 – v Kvasicích je 493 domů a 2 185 obyv.
Věž Husova sboru
Alej u fotbalového hřiště
Významné osobnosti
Jindřich Spáčil (1899 – 1978)
Byl učitelem, spisovatelem a amatérským archeologem. Z rodných Kvasic odešel v roce 1913 na studia do Prahy, ale později narukoval do rakouské armády. Maturoval až po válce v roce 1919. Věnoval se studiu historie rodného kraje a archeologii. Psal povídky, novely a romány, např. Kudlovská dolina, Usvit v nás, Náš svět zemře s námi, Nevěstin závoj, Samota jabloní. Do tvorby pro děti patří Na hradské cestě, Stan u liščí díry, Zázračná halena, aj. Jindřich Spáčil se zasloužil o vybudování muzea v Kvasicích a Kroměříži. Byl rovněž jmenován čestným občanem Kroměříže.
Leopold Josef Hansmann (1824 – 1863)
Pocházel z rodiny kvasického purkrabího. Studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži a Hradci Králové. V revolučním roce 1848 přispíval do Brněnského týdeníku a spolupracuje s Moravskými novinami. Rovněž přispíval do Národních novin Karla Havlíčka Borovského. Vřelý vztah udržoval s Boženou Němcovou a její rodinou. Pod pseudonymem Antoš Dohnal píše povídky, balady a humoresky, např. Panna Hukvaldská, Závěda, O veselém študentovi, Čí byla, Jak jsem dostal půllán. Po tomto redaktorovi, spisovateli a novináři pojmenovali v Kvasicích náměstí – Náměstí Antoše Dohnala.
Jaroslav Thun-Hohenstein (1864 – 1929)
V roce 1887 se majitel Kvasic oženil s hraběnkou Marií Chotkovou. Její sestra Žofie byla manželkou rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Jaroslav Thun studoval práva v Praze. Zajímal se o umění, literaturu a protože měl i výtvarný talent, navázal vztah s významným českým malířem Maxem Švabinským. Písemný styk udržoval s významnými malíři Václavem Brožíkem, Josefem Václavem Myslbekem, Františkem Ženíškem a dalšími. Mezi lety 1900 – 1915 byl starostou Kvasic a v roce 1906 byl zvolen poslancem říšské rady. O šest let později byl jmenován tajným radou ve Vídni. Po sarajevském atentátu mu byly svěřeny do péče tři děti rakouského arcivévody. Jaroslav Thun zemřel po těžké nemoci v roce 1929 na svém dalším panství v Děčíně.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den,
doma máme stáré fotografie z 20. a 30. let minulého století, které se váží k Děčínsku (Kristin Hrádek) na kterých jsou pravděpodobně zástupci tohoto rodu, domníváme se, že jde zejména o knížete Jaroslava Thuna a jeho synů asi Ernsta, otce pana hraběte Fridricha von Thuna (herce a režiséra) a jeho dalších bratrů. Další skupinové fotografie jsou pro nás jistou záhadou, proto hledáme nějakou cestu nebo zda nemá někdo kontakt na tyto bratry, kteří byli u Vás v Kvasicích na návštěvě abychom mohli přímo s nimi zkonzultovat a případně identifikovat tyto fotografie. Děkuji. Můj kontakt jper@seznam.cz
Kniha
Jóra, 26. 3. 2010 19:02
Tady je odkaz na zajímavé čtení o Kvasicích:
http://www.kvasice.cz/?pg=page&i=75&s=4&a=
Komentář
Kristýna, 26. 3. 2010 16:15
Dobrý den,
musím říci, že mě hodně překvapilo, když jsem se podívala na některé staré fotky, jak Kvasice vypadali před mnoho lety. Také by mě zajímalo, jestli takových fotek nemáte více, já se totiž zajimám dost o zdejší obec, protože zde bydlím. Moc děkuji.
Staré fotografie šlechtického rodu Thunů
Jaroslav, 11. 6. 2011 9:10