LETNÍ JAVORNÍKY
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 83.
LETNÍ JAVORNÍKY
PO DOLINÁCH A HŘEBENI JAVORNÍKŮ
SRPEN 1981
Trasa pochodu: Velké Karlovice (517 m) – Podťaté (560 m) – Kasárna (950 m) - Vel. Javorník (1 071 m) – sedlo Gežov (1 040 m) - Stratenec (1 055 m) – sedlo Bukovina (985 m) – samota pod sedlem Bukovina (920 m) (táboření) - Malý Javorník (1 019 m) – Frňovské sedlo (930 m) – Frňovské (960 m) - Stolečný vrch (962 m) – Portáš (930 m) – Vranča (490 m) – Nový Hrozenkov (450 m). Délka trasy 29 km.
Podťaté – téměř 5 km dlouhá dolina, oddělující se od Vsetínské Bečvy k JV. Od lokality Štúrali pokračuje další úsek v délce 2 km do sedla Pindula (800 m) na slovenské hranici a k jihu prudce stoupá silnička až do tur. střediska Kasárna. V Podťatém stojí několik staveb lidové architektury.
Javorníky – přes 30 km dlouhé pohoří, táhnoucí se od Lidečka až po Čadcu. Nejvděčnější část hřebenové trasy s nádhernými výhledy probíhá od chaty Kohútka (913 m) po nejvyšší vrch hornatiny Veľký Javorník (1 071 m). Od Malého Javorníku (1 019 m) na východ již pokračuje hřebenovka na území Slovenska. Malý Javorník je tak jedinou tisícovkou na českém území. Pohoří patří do oblasti Slovensko-moravských Karpat a dělí se ještě na 11 podcelků, např. na Vysoké Javorníky, Javornickou hornatinu, Rakovskou hornatinu. Ze slovenské strany jsou doliny a tím i přístupy třikrát delší, něž z moravské strany. Dlouhé rozsochy, vybíhající z hlavního hřebene z Malého a Veľkého Javorníku mají stejně mohutné vrcholy jako hlavní hřeben a končí až spádem k řece Váh. Valašský a kopaničářský ráz vytváří Javorníkům neopakovatelné kouzlo. Celé pohoří je hustě zalesněné a střídá se s loukami a pastvinami. Porost hojně tvoří smrkové monokultury, zastoupen je také buk a jedle. Na ochranu těchto původních porostů byly vyhlášeny SPR Razula, Veľ. Javorník a Hričovec. Česká část pohoří patří pod CHKO Beskydy, slovenská část pod CHKO Kysuce.
Veľký Javorník (1 071 m) je nejvyšším vrcholem pohoří Javorníky, ležící v jeho střední části v podcelku Vysoké Javorníky. Vrchol je oblý, odlesněný, umožňující daleké kruhové výhledy. Za velmi dobré viditelnosti jsou vidět i Západní Tatry. Na jih od vrcholu vybíhá mohutná dlouhá rozsocha, končící až nad řekou Váhem. V roce 1967 zde byla vyhlášena rezervace pralesních jedlovo-bukových porostů.
Stratenec (1 055 m) je třetí nejvyšší pojmenovaný vrchol Javorníků v jeho hlavním hřebeni s velkým výhledem. Nacházejí se zde tři betonové kříže na paměť osvobozovacích bojů a opodál umístěná pamětní deska třem bojovníkům, kteří tu padli 3. května 1945.
Sedlo Bukovina (985 m) leží v hlavním hřebeni Javorníků v nejmalebnější části s mnohými výhledy (úsek Kohútka – Veľ. Javorník) nad Papradnianskou dolinou. Velké převýšení ke slovenské straně (Bukovina – 2 km – Podjavorník). Křižovatka tur. cest.
Portáš – sedlo pod Stolečným vrchem v nadm. výšce 930 m. Na vrcholu vedle slovenské hranice se nachází dřevěná stavba horského hotelu Portáš, postavena v roce 1932. Jméno vzniklo podle valašských strážců hranic Moravy a Uher portášů.
Pro jedinou noc letního vandru po Javorníkách jsme našli samotu asi 200 m pod sedlem Bukovina. Hospodář, postarší chlapík nám nabídl jako místo noclehu seník, čehož jsme rádi využili. Malá chaloupka, kde bydlel sám, snad ani neměla elektřinu. Nakupovat jezdil na motorce po lesní nezpevněné cestě do Karlovic, kam to bylo nejblíže.
Podle bližšího zkoumání mapy je samota již na slovenském území, protože hranice je vedena od Malého Javorníku směrem na východ pod hřebenem (zcela nelogicky) na jeho severním úbočí. Jen za Protektorátu toto místo nepatřilo ke Slovensku, protože Němci vedli hranici po hřebeni.
Večer i ráno jsme pobesedovali s hospodářem u malého ohně, rozdělaného v patřičné vzdálenosti od seníku a velkých zásob dřeva, připravených na zimu. A ta tu musela být v nadm. výšce 920 m opravdová a se spoustou sněhu.
Komentáře
Přehled komentářů
krásná vzpomínka, hned bych si to znovu prochodila .-)
ahvh@volny.cz
Javorníky znám z dětství
Anna, 18. 3. 2014 16:05