PŘÍRODA A PAMÁTKY V OKOLÍ MACHOVÉ

ROHÁČE - LIPTOVSKÉ TATRY

PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 36.

ZE ZVEROVKY DO PODBANSKÉHO

ZÁŘÍ – ŘÍJEN 1982

Trasa pochodu: Chata Zverovka (1 037 m) – Roháčská dolina – Spálená dolina – Baníkovské sedlo (2 045 m) – Baníkov (2 178 m) – Hrubá kopa (2 166 m) – Tri kopy (2 136 m) (1. noc) – Smutné sedlo (1 965 m) – Plačlivé (2 135 m) – Ostrý Roháč (2 088 m) – Jamnické sedlo (1 908 m) – Volovec (2 063 m) – sedlo pod Deravou (1 819 m) – Derava (1 955 m) – sedlo pod Hrubým vrchem (1 823 m) – Hrubý vrch (2 137 m) – Končistá (1 994 m) – Račkovo sedlo (1 958 m) – Klin (2 173 m) (2. noc) – Gáborovo sedlo (1 890 m) – Bystré sedlo (1 960 m) – Bystrá (2 248 m) – Blyšť (2 169 m) – Pyšné sedlo (1 792 m) – Kamenistá dolina – Podbanské (950 m) (3. noc). Délka trasy 29 km.

Západní Tatry tvoří 37 km dlouhý výrazný hřeben, který je páteřní osou celého horstva. Na západě je pohoří odděleno Hutianským sedlem (1 185 m) od Chočských vrchů a na východě Ľaliové sedlo odděluje pohoří od Vysokých Tater. Nejvyšším vrcholem je Bystrá (2 248 m), která však neleží na hlavním hřebeni, ale v boční rozsoše mezi Račkovou a Kamenistou dolinou. Západní Tatry se dělí na 6 dalších částí: Roháče, Sivý vrch, Osobitou, Liptovské Tatry, Červené vrchy a Liptovské kopy. Dnešní podoba je dána dlouhodobým zaledněním. Poslední skončilo před osmi až deseti tisíci lety. Existovalo zde 20 ledovců 9 – 15 km dlouhých. Jako pozůstatky z této doby se nacházejí pod sev. srázy Roháčské plesa a pod již. srázy Jamnické plesa. Západní Tatry jsou podcelkem geomorfologického celku Tatry, který se dělí na Západní Tatry a Východní Tatry. Východní se dále děli na Vysoké Tatry a Belianské Tatry.

Zverovka (1 037 m) – malebná lokalita na styku Roháčské a Látané doliny, známá chata Zverovka byla postavená v r. 1928, dvakrát vyhořela, ale vždy znovu vybudována. Místo je velmi dobrým tur. východiskem do Roháčů a na Osobitou. Od chaty lze přehlédnout celé panorama Roháčů. Rovněž zaznamenáváme význ. převýšení: Chata Zverovka 1 037 m – 4, 5 km – Spálená 2 083 m – převýšení 1 046 m.

Spálená dolina je ledovcového původu a leží pod severním úbočím Roháčů většinou nad hranicí lesa. Její zakončení tvoří strmá úbočí vrcholů Spálené (2 083 n), Pachoľy (2 167 m), Baníkova (2 178 m) a trojvrcholu Tri kopy (2 136 m). Nejspodnější část doliny je ještě v hranicích lesa (nad Roháčským vodopádem), výše položená část je porostlá kosodřevinou a nejvyšší část až po Baníkovské sedlo tvoří suťoviska a zbytky morén.

Tri kopy (2 137 m) – skalnatý trojvrchol v hlavním hřebeni Roháčů mezi Hrubou kopou (2 166 m) a Smutným sedlem (1 965 m), od východu nazvaná Prvá, Druhá, Tretia. Přechod je poměrně náročný.

Smutné sedlo (1 965 m) – tur. významné sedlo, křižovatka znač. cest, ležící po Prvou kopou. Nejvýhodnější přechod ze Žiarské doliny do Roháčské doliny (z Liptova na Oravu).

Hrubý vrch (2 137 m) – výrazný vrchol mezi Deravou a Končistou, z něhož vybočuje na jih výrazná rozsocha s vrcholem Jakubina (2 194 m). Pěkné výhledy do Račkové a Jamnické doliny.

Klin (2 173 m) – výrazná dominanta závěru Račkové doliny, nachází se na hlavním hřebeni (státní hranice s Polskem) mezi Račkovým (1 958 m) a Gáborovým (1 890 m) sedlem.

Bystrá (2 248 m) – nejvyšší vrch Liptovských Tater a zároveň celých Západních Tater. Leží na rozsoše, vybíhající na jih od vrcholu Blyště (2 169 m). Na Bystré se rozsocha rozděluje na dvě další skalnaté části. Vrchol tedy obklopují tři doliny: Račkova, Bystrá a Kamenistá. Z vrcholu jsou dobré výhledy na již velmi blízké Vysoké Tatry.

Pyšné sedlo (1 791 m) se nachází na hlavním hřebeni nad závěrem Kamenisté doliny mezi Blyštěm (2 169 m) a Kamenistou (2 127 m). Končí zde červ. tur. značka, která začíná již v Chočských vrších a probíhá velkou částí hlavního hřebene. Dále směrem k Červeným vrchům je již hřeben neznačen.

Kamenistá dolina – 7 km dlouhá dolina, začínající nad Podbanským (950 m) (zde se horstvo výrazně zvedá z ploché Podtatranské kotliny) a končící v Pyšném sedle (1 791 m) na polské hranici. Dolinu, která nemá žádné odbočky, ohraničuje z východní strany rozsocha Hliny a ze západní strany Kotlová.