VEPORSKÉ VRCHY ZÁPAD
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 28.
PODZIMNÍ A ZIMNÍ TÚRY Z CHVATIMECHU
BŘEZEN A ŘÍJEN 1984
Trasa: chata Chvatimech (740 m) – Chvatimech (878 m) – Samanovský vrch (925 m) – Smolová (1 019 m) – Mitrová (1 154 m) – Veľ. Čelno (1 152 m) – Žliabky (1 128 m) – chata na Hrbe (1 068 m) + lyž. trasa – Včelinec – Starý Majer – Lubietová (469 m).
Lyžařská trasa: sedlo Tľstý javor (1 015 m) – Obrubovanec (1 020 m) – Zákľuky (1 012 m) – Hronček – horáreň Endreska – Na Štompe – Hájny grúň (832 m) – Hronec – chata Chvatimech (740 m).
Sedačková lanovka Valaská – Chvatimech byla dokončena v r. 1955 a rekonstruována v l. 1974 – 1981. Nadm. výška dol. st. je 540 m, hor.st. 773 m, převýšení činí 233 m, čas jízdy je 8 min.
Čierťaž je hlavní část popisované oblasti. Masív je rozložen mezi Ľubietovou a Podbrezovou. Jde o podcelek Veporských vrchů, patřících do oblasti Slovenského rudohoří. Nejvyšším vrchem je Čierťaž (1 204 m), ležící v bočním hřbetu mimo hlavní hřeben.
Chvatimech (878 m) je částečně zalesněný vrch 1 km jižně od okraje Podbrezové. První výraznější vrch vděčné hřebenové trasy (žl. značka), vedoucí od žel. zast. Chvatimech po chatu na Hrbe. Dále lze pokračovat stále po hřebeni po červ. značce až na Poľanu (1 458 m).
Chata na Hrbe (1 068 m) – tur. chata, umístěná na travnatém sedle mezi vrchy Hrb (1 255 m) a Žliabky (1 128 m). Do Ľubietové (7 km) vede asfaltová silnička. Za 1. rep. patřila chata KČST, během války byla vypálena a poté obnovena. Sedlo je důl. křižovatkou tur. cest do Predajné, Lopeje, Chvatimechu, Ľubietové a na Vepor (1 277 m) a Tri vody (les. osada v dol. Osrblianky). Vrch Hrb (1 255 m), nacházející se 1 km jižně od chaty je geografickým středem Slovenska.
Veľké Čelno (1 172 m) – travnatý protáhlý nevýrazný vrch 4 km SV od chaty na Hrbe, třetí nejvyšší vrchol v masívu Čierťaž.
Ľubietová (469 m) je obec, nacházející se 5 km JV od řeky Hron v Ľubietovské dolině. Z východu sahá k obci masív Čierťaže a z JZ a Z Ponická a Bystrická vrchovina. Ľubietová je původně stará hornická osada, kde se těžilo zlato a která získala v r. 1379 výsady hornického města.
Zákľuky (1 012 m)– nezalesněný vrchol nad Kamenistou dolinou ve Veporských vrších. Vynikající rozhledy na všechny strany. Na S je možno spatřit celý hřeben Nízkých Tater. Jde o velmi odlehlé místo Slovenského rudohoří. Místem vede červ. značka – tzv. Rudná magistrála.
Z travnatého úbočí Kolby (Žliabky 1 128 m) lze např. spatřit: Chabenec (Nízké Tatry 1 955 m) – Ďumbier (Nízké Tatry 2 043 m) – Kráľovou hoľu (Nízké Tatry 1 948 m) – Stolici (Stolické vrchy 1 477 m) – Klenovský Vepor (Veporské vrchy 1 338 m) – Poľanu (Poľana 1 458 m).
Obrubovanec (1 020 m) je málo zalesněný vrch v hřebeni Veporských vrchů 3 km západně od sedla Tľstý javor. Hřeben rozděluje Veporské vrchy na Balocké vrchy (na sever od hřebene) a na Sihlianskou planinu (na jih od hřebene).
Z chaty na Chvatimechu, kde jsme se v únoru a říjnu usídlili, jsme podnikli několik běžkařských a pěších túr do nejzápadnějších částí Slovenského rudohoří. Počasí nám stále přálo, včetně dobré viditelnosti, takže jsme byli odměňováni neustálými výhledy z masívu Čieťaž především na 80 km dlouhý hlavní hřeben Nízkých Tater. Ve velmi malebné části Veporských vrchů v úseku Tľstý javor – Zákľuky se navíc otevíraly výhledy na J na Sihlianskou planinu (Sihla, Drábsko, Lom n. Rimavicou) a na JZ na celek Poľanu.
cestovanie casom
Laco, 14. 10. 2015 18:50