
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 20.
PŘES TŘI HRADY SÚĽOVSKÝCH VRCHŮ NA MALOU FATRU
ČERVENEC 1980
1. ČÁST – trasa putování: Považská Teplá (290 m) – Považský hrad (410 m) – úbočí pod Lopatinou (380 m) (1. noc) – Považská Teplá - autobus – Vrchteplá (520 m) – chata Súľov – Brada (816 m) – Roháč (803 m) – Hričovský hrad (564 m) - dolina pod Hričovským hradem (400 m) (2. noc) – Hričovské Podhradie (320 m) – Paština Závada (380 m) – Peklina (420 m) – Lietavská Závadka (470 m) – Podhorie (460 m) – Lietava (429 m) – Lietavský hrad (630 m) (3.noc) – Lietavská Svinná (420 m). Délka trasy 27 km.

Považský hrad (410 m) – zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. na strmé skále nad pravým břehem Váhu. Od konce 17. stol. je uváděn již jako zřícenina. Výborné výhledy do Pováží a na Veľký a Malý Manín.

Vrchteplá je horská obec, ležící v závěru doliny Manínského potoka v nadm. výšce 520 m. Křižovatka tur. cest na sever na Súľov, na západ na Manínskou tiesňavu a na jih na Domanižu. Ves je ze všech stran obklopena lesy Súľovských skal a Súľovské kotliny.

Súľovské skaly – spolu s podcelky Skalky a Manínskou vrchovinou patří do jednoho celku Súľovských vrchů. Súľovské skaly se vyznačují romantickými vápencovými skalními útvary, velkou pestrostí, členitostí a celkově značnými výškovými rozdíly (Súľov 400 m – 1, 5 km – Kečka 822 m). Hlavní část Súľovských skal je národní přírodní rezervací. Současně patří Súľovské skaly do CHKO Strážovské vrchy.


Hričovské Podhradie (320 m) se nachází na začátku doliny Závadského potoka. Okolí obce dominuje zřícenina hradu Hričova (564 m), ležící 1 km jižně od obce a výrazný vápencový vrch Veľká skala (530 m) 1 km východně od obce.


Hričovský hrad se nachází na skalním bradle nad obcí Hričovské Podhradie v nadm výšce 564 m. Poprvé je zmiňován v r. 1208. Mezi majitele patřil také Matúš Čák Trenčianský a z rodů např Thurzovci, kteří také v r. 1621 hrad upravovali. Od konce 17. stol. hrad pustnul.


Lietavská Závadka (470 m) je usazena za východním úbočím masívu Žibridu v závěru poměrně mělké dolinky (boční kopce Vrch – 560 m a Vrchdubie – 532 m), náležející k Žilinské pahorkatině. 0, 5 km za okrajem vsi navazuje modrá značka Suľov – Podhorie. Odtud jsou výborné výhledy na zříceninu hradu Lietava.

Lietavský hrad je jeden z největších slovenských hradů. Jde o poměrně zachovalou, rozsáhlou zříceninu, ležící nad obcí Lietavská Svinná v nadm. výšce 630 m. Postaven byl v pol. 13. stol. a jeho majiteli byli např. Matúš Čák Trenčianský a rod Thurzovců. Hrad byl dobře udržovaný, sídlila zde i posádka a nikdy nebyl dobyt. Od r. 1770 se uvádí jako pustý.


2. a 3. ČÁST zahrnovala 2, 5 denní přechod Lúčanské Malé Fatry od údolí Váhu až po Hornou lúku (1 299 m) a Kunerad. Další 3 dny byly vyplněny tradiční návštěvou pohoří Javorníky v okolí Střelné, Nového Hrozenkova a Vel. Karlovic. Z těchto částí vandru se zachovaly pouze fotografie proměnné kvality a čím více se blížil konec vandru (3. ČÁST), tím byly snímky horší. Uvádím tedy jen fotografie z Malé Fatry. Z celého putování bylo výborné táboření v dolině pod Hričovským hradem, na hradě Lietava a na Horné lúce, kde nás bačové nechali přespat v salaši.


Lietavská Svinná (420 m) je ves v dolině říčky Svinianky pod hřbetem Skalek. Ze všech stran je obklopena mohutnýni zalesněnými vrchy Súľovských vrchů, mnohde s výskytem vápencových útvarů. První zmínka o obci je z roku 1393. Stojí zde zvonice se zvonem z r. 1606.


2. ČÁST – trasa putování: žel. zast Vrútky – dolinka pod Malou kopou (4. noc) – Malá kopa (759 m) – Úplaz (1 301 m) – Minčol (1 364 m) – Zázrivá (1 394 m) – Krížava (1 457 m) – chata na Martinských holiach (1 250 m) - Veľká lúka (1 476 m) – Veterné (1 442 m) – Horná lúka (1 299 m) (5. noc) – Kuneradský zámok (600 m) – Kunerad (500 m). Délka trasy 28 km.

Jižní část Lúčanské Fatry v úseku od Martinských holí až po Fačkovské sedlo (802 m), kde pohoří končí (délka asi 28 km), je turisticky méně využívaný. Nástupy na hlavní hřeben, zvláště z východní strany, jsou poměrně dlouhé. Není zde žádná tur. chata ani lanovka a úsek neprotíná žádná silnice. Oblast je proto jako stvořená pro skalní turisty, kteří se obejdou bez civilizace.

Minčol (1 364 m) je travnatý vrchol v sev. části Lúčanské Fatry na hlavním hřebeni s výborným kruhovým rozhledem. Památník osvobozujících bojů. Důl. křižovatka značených cest.


Veterné (1 442 m) – výrazný vrchol (především od jihu) nad hranicí lesa s pěknými rozhledy, ležící mezi Hornou lúkou (1 299 m) a Veľkou lúkou (1 476 m) na Martinských holiach.

Horná lúka (1 299 m) – malebný, travnatý, ale nepříliš výrazný vrchol v centrální části na hlavním hřebeni Lúčanské Fatry. Jde o poměrně odlehlé místo, do nejbližšího Kuneradu je to 8, 5 km. Odtud již začíná hlavně lesnatá část hlavního hřebene. Z vrcholu jsou omezené výhledy (směrem na jih lze spatřit vzdálený Kľak – 1 352 m). Pod vrcholem je chatka pro přespání i s pramenem.


Lietava
Mirek Šuhaj, 14. 10. 2007 13:46