Z LUKOVA NA HELFŠTÝN
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 61.
TLUMAČOV – RACKOVÁ – LUKOV – RUSAVA – HELFŠTÝN
Trasa pochodu: Tlumačov (186 m) – Machová (245 m) – Mysločovice (210 m) – Hostišová (308 m) – Racková (238 m) – Fryšták (271 m) – autobus – Lukov (316 m) – Králky (až 475 m) – hrad Lukov (asi 510 m) (tábořeni) – Písečné (465 m) – Ráztoka (400 m) – Rusava (410 m) – autobus – Bystřice p. Host. (316 m) – Týn n. Bečvou (225 m) – hrad Helfštýn (375 m). Délka pěší části 32 km.
Hrad Lukov (asi 510 m) – románsko-gotická zřícenina hradu z 1. pol. 13. stol. se nachází na již. úbočí Hostýnských vrchů 1 km sev. od obce Lukov. První písemná zmínka je z r. 1332 a až do r. 1516 patřil Šternberkům. Od r. 1614 byl majitelem Albrecht z Valdštejna. Na krátký čas se také hradu zmocnili odbojní Valaši. V r. 1643 dal švédský generál Torstenson odstranit opevnění a tím sídlo ztratilo vojenský význam. Ješte za panování císaře Josefa II. byl hrad obýván. Seilernové jako poslední majetilé si nechali vybudovat nové sídlo na Lešné a hrad byl postupně v 19. stol. rozebírán jako stavební materiál.
Králky (400 – 475 m) – pískovcové a slepencové skalní útvary asi 300 m vých. od hradu Lukova. Nejmohutnější skalní útvar má při dolním okraji délku 38 m a jeho výška je 10 m. Na skále je několik vedle sebe vytesaných sedaček. Porost kolem skal tvoří především smrky, borovice, modříny a buky. Kolem těchto míst se váže několik pověstí. Lokalita je přírodní památkou.
Na Písečném (465 m) – křižovatka tur. cest, východisko do malebných částí Hostýnských vrchů v okolí Vlčkové a Držkové a hodně zaleněné části k Ráztoce a Rusavě. Zároveň tudy probíhá boční hřeben, který se po 6, 5 km napojuje pod Holým vrchem na hlavní hřeben ve směru Skalný – Troják.
Hrad Helfštýn (375 m) se nachází 1 km vých. od Týna n. Bečvou na záp. okraji zalesněného hřbetu Maleníku. Historie hradu sahá do konce 13. stol. Jde o jednu z nejrozsáhlejších zřícenin na našem území. Hradní komplex je 187 m dlouhý a 152 m široký a má 5 bran a 4 nádvoří. Za třicetileté války a v pruské válce byl bezpečným útočištěm pro okolní obyvatelstvo.
Hostýnské vrchy jsou podcelkem Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Takřka celé je zalesněné a tvoří tak důležitý krajinný prvek. Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (865 m) – tím je toto pohoří průměrně o 200 m nižší, než sousední Vsetínské vrchy, které patří do stejného celku. Hradba Hostýnských vrchů se jeví jako nejmohutnější ze SZ, Z a JZ, tedy na čáře Loukov, Bystřice pod Host., Holešov, Martinice, kde je převýšení 350 – 500 m (např. nádraží Loukov 350 m – Kelčský Javorník 865 m – vzdálenost 3,8 km). Pohoří má několik hřebenů, ale jako snad nejdelší nebo nejdůležitější se jeví hřeben, začínající na Hostýně (735 m) a pokračující přes Skalný (709 m), Bečku (706 m), U tří kamenů (748 m), sedlo Troják, Marušku (664 m), Bludný (659 m),Čečetkov (687 m), Lázy, Hůrku (557 m) Píškovou (578 m), a na Píškovou–sedlo v délce téměř 27 km, kde se hřeben definitivně sklání do údolí Vsetínské Bečvy těsně u Val. Meziříčí.
Maleník je výrazný zalesněný hřbet, táhnoucí se nad levým břehem řeky Bečvy mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi. Spolu s ještě vyššími protějšími Oderskými vrchy tvoří ohraničení Moravské brány. Maleník je začleněn do Podbeskydské pahorkatiny a nejvyšším vrcholem je stejnojmenný Maleník (479 m).
You Tube
POZVÁNKA NA VÝLET - HRAD LUKOV: