ZÁPADNÍ TATRY - ROHÁČE
PO STOPÁCH STARÝCH VANDRŮ 34.
SIVÝ VRCH – SEDLO PÁLENICA – BRESTOVÁ – SKRINIAKY – BANÍKOV – ŽIARSKÁ DOLINA
ZÁŘÍ 1983
Trasa pochodu: Horáreň Biela skala – Biela skala (1 316 m) – Radové skaly (1 557 m) – Sivý vrch (1 805 m) – sedlo Pálenica (1 570 m) (1. noc) – Pálenica (1 753 m) – Brestová (1 903 m) – Salatín (2 048 m) – Skriniarky – Spálená (2 043 m) – traverz Pachoľy – Baníkovské sedlo (2 045 m) – Baníkov (2 178 m) – Jalovecké sedlo (1 856 m) – Žiarska chata (1 325 m) – Žiarská dolina (2. noc).
Západní Tatry tvoří 37 km dlouhý výrazný hřeben, který je páteřní osou celého horstva. Na západě je pohoří odděleno Hutianským sedlem (1 185 m) od Chočských vrchů a na východě Ľaliové sedlo odděluje pohoří od Vysokých Tater. Nejvyšším vrcholem je Bystrá (2 248 m), která však neleží na hlavním hřebeni, ale v boční rozsoše mezi Račkovou a Kamenistou dolinou. Západní Tatry se dělí na 6 dalších částí: Roháče, Sivý vrch, Osobitou, Liptovské Tatry, Červené vrchy a Liptovské kopy. Dnešní podoba je dána dlouhodobým zaledněním. Poslední skončilo před osmi až deseti tisíci lety. Existovalo zde 20 ledovců 9 – 15 km dlouhých. Jako pozůstatky z této doby se nacházejí pod sev. srázy Roháčské plesa a pod již. srázy Jamnické plesa. Západní Tatry jsou podcelkem geomorfologického celku Tatry, který se dělí na Západní Tatry a Východní Tatry. Východní se dále děli na Vysoké Tatry a Belianské Tatry.
Podbiel (550 m) – podhorská obec položená při vtoku Studeného potoka do Oravy. Obec se vyznačuje zachovalým souborem srubových domků se šindelovými střechami. V obci stojí barokní kostel z r. 1781. Místo je hlavním východiskem z oravské strany do Roháčů, na skupinu Sivého vrchu a na Osobitou.
Sivý vrch (1 805 m) – výrazný vápencový vrchol v nejzápadnější části hřebene Západních Tater. Vyznačuje se pestrou vápenomilnou květenou. Na jih vybíhá výrazná rozsocha Malé kopy (1 627 m) a Babek (1 566 m).
Sedlo Pálenica (1 570 m) – nejníže položené místo v celém 37 km dlouhém hlavním hřebeni Západních Tater, oddělující skupinu vápencového Sivého vrchu od žulového a rulového pokračování hřebene (Roháče a Liptovské Tatry). Povrch je tvořen porostem kosodřeviny.
Brestová (1 903 m) – holý vrch s výbornými rozhledy mezi Pálenicí (1 753 m) a Salatínem (2 048 m). Rovněž pěkné výhledy na skupinu Sivého vrchu a Babek.
Skriniarky – téměř 1, 5 km dlouhý exponovaný hřeben mezi Salatínem (2 048 m) a Spálenou (2 083 m) v nadm. výšce 2 000 m. Se Spálenou a Pachoľou (2 167 m) tvoří hluboký závěr kotliny Vrece.
Spálená (2 083 m) – skalnatý vrchol nad roklinou Vrece. Hlavní hřeben se zde náhle stáčí k jihu k vrcholu Pachoľa. Na S a SV vybíhají kratší boční rozsochy Přední a Tmavá Spálená.
Baníkov (2 178 m) je skalnatý nejvyšší vrchol ve skupině Roháčů, ležící přímo na hlavním hřebeni. Vrchol je poměrně exponovaný, dá se odtud dostat nejsnáze po bočné rozsoše do Jaloveckého sedla (1 856 m) a dále na Žiarskou chatu ( 1 325m), ležící ve Žiarské dolině.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář