Obec Topolná se nachází 6 km jižně od Napajedel v severní části Dolnomoravského úvalu a zároveň na západních svazích Hlucké pahorkatiny, patřící k Vizovické vrchovině. Průměrná nadm. výška činí 185 m. Katastrem obce protéká 12 km dlouhý potok Burava, pramenící u Karlovic a tvořící pravostranný přítok říčky Březnice. Řeka Morava dříve tvořila meandrovitý tok. Po jeho narovnání vzniklo jako pozůstaek této činnosti mezi obcemi Spytihněv a Topolnou několik jezer, které zpestřují tuto rovinatou část krajiny. Vzhledem ke své poloze byla vesnice dříve často zaplavována, a proto si obyvatelé začali stavět chalupy na přilehlých svazích. Obcí vede silnice z Napajedel do Bílovic, postavená v letech 1875 – 1876.
První písemná zmínka je z roku 1318. Název vesnice se několikrát měnil, v roce 1362 Topul, v roce 1524 Topolné, v roce 1683 z Topolnej, v roce 1924 Topolná a v letech 1939 – 1945 za protektorátu Pappelsdorf. Obecní pečeť pochází z roku 1683 a nese název PECZET OBECZNI DIEDINY TOPOLNEJ. Topolná patřila pod panství napajedelské. V letech 1611 – 1672 byli držiteli Rottalové a v letech 1774 – 1848 Kobenclové a Stokauové. Panství skončilo v září 1848, kdy byl vydán zákon o zrušení poddanství a Topolná se tak stala samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Obec patřila pod politický okres Uherské Hradiště a pod soudní okres Napajedla.
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie z roku 1940
Vesnice musela za dobu své existence čelit mnoha nájezdům. V roce 1315 tudy táhl ze Slovenska Matúš Čák Trenčianský, kolem roku 1418 tu střídavě táhla a loupila vojska husitů a křižáků. K dalším vpádům husitů došlo v letech 1427 a 1431. V roce 1474 přitáhla uherská vojska a kraj zůstal zpustošen. V roce 1605 vpadli do kraje Bočkajovci a po Bílé hoře vojska Gábora Bethlena a Švédové. Potom přišly v roce 1663 turecké nájezdy a v roce 1683 do kraje vpadly hordy Imricha Tökölyho. V roce 1741 a v roce 1866 tudy táhla pruská vojska. Vesnici se nevyhnuly různé přírodní katastrofy (v r. 1850 požár vesnice) a epidemie (v r. 1866 cholera). Velmi těžké časy nastaly v průběhu 1. světové války v letech 1914 – 1918 a za nacistické okupace v letech 1939 – 1945.
Kaplička sv. Anny při silnici na Napajedla
V Topolné stojí několik drobných památek. Nejstarší jsou Boží muka z přelomu 17. a 18. stol. Tato barokní stavba byla v roce 2003 vyhlášena kulturní památkou. Ve 2. pol. 19. stol. byla postavena kaplička sv. Anny, která původně stála na volném prostranství a v roce 1925 byla přemístěna blíže k zástavbě. Na Horním konci byla v roce 1925 postavena kaplička sv. Antonína. V obci byl v roce 1947 postaven sochařem Píštěkem pomník padlým v první a druhé světové válce. Stojí zde také dva památkově chráněné domky. Tyto selské usedlosti byly zapsány do seznamu kulturních památek v roce 1977. V letech 1936 – 1940 byl v obci postaven kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie podle plánů brněnského architekta ing. Stanislava Kučery. Nynější základní škola byla postavena již v roce 1910 napajedelským stavitelem Holomkem. V obci jsou dva kamenné kříže, jeden stojí u kostela a pochází z roku 1951, druhý se nachází na Padělkách a je z roku 1901.
Památkově chráněný dům č.p. 90
Mezi nejvýznamnější čestné občany Topolné patří president T.G.Masaryk, spisovatel Alois Jirásek (uděleno v roce 1918) a poslanec říšského sněmu dr. Antonín Cyril Stojan (uděleno v roce 1910). Mezi významné rodáky patří např. Antonín Horák (1918 – 2004), kameraman, režisér, fotograf a spisovatel, působící ve filmových ateliérech ve Zlíně, MVDr. František Hrbáček-Vrla (1871 – 1944), zemědělský odborník a spisovatel, prof. ing. Lubomír Lapčík (1937), vědec a pedagogický pracovník a mgr. Zuzana Lapčíková-Zdráhalová (1968), zpěvačka a cimbalistka.
Přes Topolnou nevedou žádné turistické značky. Na tři strany odtud směřují po polních cestách cyklotrasy na Kněžpole, Bílovice a Březolupy. Pěkná trasa pěšího výletu do kopců nad vesnicí slibuje výhledy do Dolnomoravského úvalu a po asi 2,5 km pokračuje poměrně rozsáhlým lesem Komárovskou oborou ke Karlovicím. Jako cíl tur. výšlapu se nabízí několik štěrkopískových jezer při levém břehu řeky Moravy asi 3 km sz. od Topolné.
Památkově chráněný dům č.p. 93
Některá zajímavá data z historie obce Topolná
do roku 1953
77 letopočtů v proměnách obce
1318 – první písemná zmínka o Topolné
1323 – ukončení válečných výprav Jana Lucemburského na jihovýchodě Moravy
1401 – 1440 – zástavní právo na ves mají Markvartové z Jikve
1421 – na Moravu vtrhl uherský král Zikmund
1423, 1427, 1431 – husitské nájezdy na Napajedelsku, Topolná je vydrancována
1434 – ukončení husitských bojů na Moravě
1473 – nastalo velké sucho, nepršelo 3,5 měsíce
1479 – 1490 – Morava je součástí uherské koruny
1555 – Topolná v držení olomouckých biskupů
1562 – biskup Marek udělil Topolné právo odúmrtí
1582 – Topolná připojena k panství napajedelskému
1602 – Topolná se stává majetkem Václava Mola z Modřelic a jeho manželky
1603 – byl proveden soupis vrchnostenského a poddanského majetku – urbář
1605 – vpád uherských Bočkajovců
1611 – Václav Mol prodal napajedelské panství i s Topolnou Hansu Jakubu
Rottalovi za 118 000 zlatých
1624 – napajedelské panství převzal Jan Rottal
1656 – první zmínka o dvoře v Topolné
1663 – vesnice vydrancována tureckými nájezdníky
1674 – zemřel Jan Rottal
1674 – Topolná má 70 usedlostí
1683 – vesnice zničena kuruckými oddíly Imricha Tökölyho
1715 – ve vesnici je 69 domů a 402 obyv.
1742 – u Napajedel byla svedena bitva s pruskými vojsky
1752 – vznikl společný cech zedníků, tesařů a hrnčířů, kameníků a soustružníků
1752 – vznikl krejčovský cech
1771 – bylo vydáno nařízení o číslování domů
1790 – ve vesnici je 156 domů a 949 obyv.
1828 – ve vesnici řádil dobytčí mor
1848 – Topolná se stala samostatnou obcí
1850 – vyhořela část vesnice
1850 – ve vesnici je 196 domů a 1 019 obyv.
1850 – byla postavena kaplička na návsi
1858 – byla postavena škola
Slavnost odhalení pamětní desky na staré škole
1865 – založení Čtenářského spolku
1866 – po bitvě u Hradce Králové krajem táhla pruská vojska – v Topolné
se usadilo 50 Prušáků
1866 – epidemie cholery, v Topolné zemřelo 92 osob
1869 – v obci působí 43 řemeslníků, např. 10 ševců, 7 kovářů, 6 zedníků, 6
tesařů, 3 krejčí, aj.
1869 – v obci je 210 domů a 1 130 obyv.
1875 – zbudována silnice Napajedla – Topolná – Bílovice – Uh. Brod
1880 – ve vesnici je 223 domů a 1 250 obyv.
1884 – na místě dnešního vysílače byl vyrubán les o 25 ha za účelem
zakládání polí
1886 – založen Dobrovolný hasičský sbor
1899 – založena místní dechová hudba – dnes s názvem Topolanka
1900 – založen Spořitelní a záloženský spolek
1903 – založeno sdružení katolické mládeže
Omladina
Kříž při silnici k Napajedlům z roku 1901
Náves okolo roku 1905
1910 – byla postavena nová zbrojnice
1910 – byla vybudována nová škola za 42 000,- K
1910 – v obci je 245 domů a 1 554 obyv.
1912 – byly vydány pohlednice s obrazy místních krojů
1914 – byla provedena meliorace
1914 – 31. července byla vyhlášena mobilizace, z Topolné narukovalo 90 mužů
1918 – na podzim propukla ve vesnici španělská chřipka
1918 – 28. října byla vyhlášena Československá republika
1920 – založena obecní knihovna
Stará škola v roce 1925
1921 – ve vesnici je 261 domů a 1 556 obyv.
1921 – založena vzdělávací a tělovýchovná organizace Orel
1925 – postavena kaplička sv. Antonína
Kaplička sv. Antonína z roku 1925
1927 – hasičský sbor získal motorovou stříkačku
1930 – elektrifikace obce
1932 – založen Sportovní klub
1933 – odhalení pamětní desky popravenému italskému legionáři Oldřich
Řehákovi
1936 – zahájena výstavba kostela
Výstavba kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie
1937 – zavedení telefonu
1938 – byla zbořena kaplička na návsi
1938 – posvěcení zvonů v nově budovaném kostele
1939 – 15. března bylo Česko-Slovensko okupováno hitlerovskými vojsky
1940 – dokončena stavba kostela
1942 – byly zrekvírovány kostelní zvony
1942 – zastavena činnost Orla
Topolanka v roce 1942
1945 – 1. května byla Topolná osvobozena Rudou armádou
1946 – byla založena mateřská škola
1947 – postaven pomník občanům padlým v 1. a 2. světové válce
Pomník padlým spoluobčanúm z roku 1947
1948 – v obci byl vybudován místní rozhlas
1950 – ve vesnici je 375 domů a 1 643 obyv.
1951 – postaven kamenný kříž před kostelem
1952 – výstavba dlouhovlnného rozhlasového vysílače o výšce 270 m
1953 – byly pořízeny nové varhany do kostela
Hospoda u Huberta
Policejní nařízení z roku 1802:
Vrchní napajedelský Jan Svoboda vydal 11. března 1802 všem obcím panství napajedelského policejní nařízení tohoto znění:
Všem obcám panství napajedelského znova se následující nejvyšší řízení s tím důkladem opakuje, aby ouřadové na vyplnění toho bedlivě pozorovali, sice jestli při dohlížení krajského pana komisaře nebo vrchnostenského pana oficíra nějaké chyby nalezeny budou, ouřad, zvláště ale purkmistři těžce trestáni.
Domovní numera ať jsou zvenku a taky vnitř v síni psány. Aby nikde domy a maštale nebo komíny z dřeva staveny nebyly. Zdaly jsou všechny komíny zděny a dost vysoky?
Kovárně ať jsou nejméně 100 kroků od domů, pazderně ale venku za dědinou postaveny. Nové stodoly ať se venku za dědinou stavějí. Ať se lid opilství varuje, neb má být každý veřejně trestán, poněvadž z toho zkáza dobrých mravů pochází.
Žádný ať se neopováží venku ve sklepách, nýbrž v domě svém šenkovat, nikdo také délej než do 10 té hodin večer, a ouřadní ať pilno vizitýrujů. Proti povětří ať se nikde nezvoní. Dítky ať se pilno do školy posílají a oných jenž nechodijou, jsou rodičové každý měsíc na kancelář k udání, aby trestem dohnáni býti mohli. Purkmistr jakožto školní dohlížitel a obhlídač, jakož taky učitel budou sice k odpovídání potaženi.
Báby k ženám ať jsou všude ustanoveny a cvičeny a kde která odemřela, ať se nová ustanoví, a každý rok při Bartoloměju do Hradišťa a na cvičení odešla. Silnice ať se spravuje, hned voda z cesty vypustí, příkopy zanešené vycudijou, mosty a šraňky spravujou a vždy silnice od ouřadu přehlížijou. Zbyteční a cizí psi ať se nedržijou, nýbrž zahubit nechajú.
Zdechlý dobytek ať se na zdalený místa hluboko zakope, nikde ven ležet nenechá a žádného jiného nestahuje, nežli od ustanoveného výtažného v Napajedlích. Mládeži ať se veřejně neb v potokách koupat nedovoluje. Dobytek má byt v zahájených pasuňkách skrze ustanovené pastýře pasen, a ne skrze dítky obojího pohlaví a roztržité.
Taxa na maso, chléb, mouku a stravu musí se pozorovat a na to mají ouřední neb ustanovení sáči tak jak štemplované míry a váhy dohlížet (sáči=sádči-sádce=ocenitel, rozhodce, dozorce, dohlížitel). Ať se nikde v obcách potutelné zhromáždění sousedů leč u purmistra netrpí, a celhové ať nikdá bez přítomnosti komisařa drženi nejsou. Hry o peníze v karty neb kostky ať se nikde netrpějí.
Na hašení ohňa ať jsou předepsané nástroje, totiž v každej obci 6 a ve větších 10 háků, žerže, skříkače vždy v dobrém stavu, každý měsíc skrze ouřad přehlíženy a popraveny. Komíny ať se čistějí, nikde před domama ty malé zahrádky netrpijou, tabák venku nekúří, s ohněm a světlem opatrně zachází, každý dům ať s laterňú zaopatřen, konopě ať v pecách nesušijou, nýbrž pazderně za dědinou postavijou. Letního času ať v každém domě hrubý džber vody v síni na hotově stojí. Ať žádný zelené obilí na poli neprodává, nebo své role jiným lidem set nedá. Húsenky ať se zjara pilno a na podzim sbírajú. Sedláci ať stav koní nezmenšujú, léčby zbytečné měli. Koze ale ať se nechovajú a nikda na pasuňku nebo v poli nepasú.
Krom rakouskej míry a motovidel na 3/4 lokta ať se jinší netrpijú. Jeden každý pád smrti musí dle předpisú hned ouřadu vrchnostenskému udán - obvzláště ale nakažlivý nemoci - oznámené býti. Kontribučenské knížky ať jsou v pořádku a do nich kontribuce a porážky vnesené, při konci roku ale zavřené býti (mají).
Toto opakování nejvyšších řízení, které venkoncem všem vespolek i jednomu každému obojího pohlaví dáváme, aby každý buď za zdravého života k dobrému poddaného, k zvelebení dobrých mravů a k rozmnožení mohovitosti cílijú, každá obec skrze písařa sobě odepsat nechá, při shromáždění obce veřejně prohlásí, ouřad ale na vyplnění dohlížet bude. Ostatně ale jedna obec druhej odešle, podpíše a poslední zase sem na kancelář dodá.
/Topolná, minulost a současnost slovácké obce, str. 165 - 166, Augustin Knot/
TOPOLNÁ NA MAPĚ:
