NAPAJEDLA
Město Napajedla leží 4 km jižně od Otrokovic na řece Moravě na rozhraní Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. V Napajedelské bráně se také nejvíce přibližují od východu Vizovické vrchy (Napajedelská pahorkatina) a od západu pohoří Chřiby (Kostelanská vrchovina). Nejvyšší bod katastru Napajedel tvoří vrch Maková (338 m). Nadmořská výška Napajedel je 200 m, při řece Moravě 185 m. V této části již mohutný tok řeky je využíván turisticky pro lodní dopravu mezi Otrokovicemi a Rohatcem v délce téměř 60 km, přičemž je využit Baťův kanál. Na levé straně Moravy je zbudováno přístaviště, stejně jako v sousedních Otrokovicích a Spytihněvi (přístav).
Nejbližší výraznější vrch je hřeben již zmiňované Makové (338 m) na úbočí Chřibů nad západním okrajem města. Z této strany je patrné částečné zalesnění okraje Napajedel. Narovnáním meandrovitého toku řeky Moravy vzniklo na území města několik cenných slepých ramen. Mezi pamětihodnosti Napajedel patří barokní zámek, zbudovaný v letech 1764 – 1769 architektem Františkem Antonínem Grimmem.
V roce 1712 byl postaven jednolodní kostel sv. Bartoloměje v barokním slohu.
Na náměstí vévodí monumentální pseudorenesanční radnice od Dominika Feye, postavená v roce 1904.
Kostelanská vrchovina jako podcelek Chřibů přiléhá těsně k západnímu okraji Napajedel. Je vyplněna poměrně plochými hřbety a hlubšími dolinami. Lesy jsou smíšené, cenné a rozsáhlé, tvořené hojně smrky, duby, buky a habry. Najdeme zde i skalní útvary. Nejvyšším vrchem je Březová (411 m).
Napajedelská pahorkatina je součástí Zlínské vrchoviny (Vizovické vrchy) a sklání se k východní straně Napajedel. Je méně výraznější než Kostelanská vrchovina, povrch je plošší a nenacházíme tu žádné skalní útvary. Nejvýše vystupují z okolní krajiny kopce u obce Salaš (369 m).
Radnice v Napajedlích
Některá zajímavá data z historie Napajedel do roku 1952
104 letopočtů v proměnách obce a města
1362 – první písemná zmínka o Napajedlech
1603 – Napajedla mají již 182 poddanských usedlostí
1611 – majitelem panství se stává Jan Jakub z Rottalu
1620 – městečko trpí procházejícími oddíly polských kozáků
1624 – napajedelské panství v držení Jana Rottala
1630 – Jan z Rottalu potvrdil Napajedelským dřívější práva
1642 – 1650 – střídavé vpády švédských vojsk v okolí Napajedel
1644 – založena Kniha obecní městečka Napajedel
1662 – požár v Napajedlech, shořela velká část městečka
1663 – vpád tureckých a tatarských oddílů na Napajedelsko
1669 – první zmínka o pramenu sirovodíkové vody Slanica
1674 – městečko má 118 usedlostí
1683 – městem prošlo 4 000 vojáků polského krále Sobieského na pomoc
Vídni před Turky
1688 – zřízen řeznický cech
1697 – při požáru zničeno celé městečko
1712 – postaven barokní kostel sv. Bartoloměje
Věž koslela sv. Bartoloměje
1715 – městečko má 1 366 obyvatel
1731 – Jáchymem Adamem postavena křížová cesta
1733 – císař Karel VI. propůjčil městu právo konat 4 výroční trhy do roka
a jeden týdenní
1742 – bitva u Napajedel s pruskými vojsky, požár města
1750 – 1765 – napajedelské panství v držení Františka Antonína z Rottalu
1752 – zřízeny cechy krejčovský, tkalcovský, zednický a zámečnický
(sdružující ještě další řemesla)
1769 – hrabě Quidobald z Ditrichštejna dokončil stavbu zámku od arch.
F. A. Grimma
Zámek v Napajedlích
1771 – domy se začaly označovat domovními čísly
1777 – městečko má 378 domů a 2 250 obyvatel
1784 – vydáno nové všeobecné vinohradnické zřízení pro celou Moravu
1805 – 1806 – městem procházejí po bitvě u Slavkova ruská, francouzská
a císařská vojska
1830 – velké jarní záplavy
1836 – 1837 – Jiří hrabě Stockau postavil cukrovar
1841 – po nově postavené jednokolejné trati projel Napajedly první vlak
1850 – Napajedla se stává součástí politického okresu Uherské Hradiště
1850 – velkostatkem založena cihelna
1850 – Napajedla se stává sídlem okresního soudu
1852 – svatba Žofie ze Stockau a chorvatského bána Josipa Jelačiče
na zámku v Napajedlech
1858 – postavena nová budova školy
1865 – založen Pěvecko-hudební spolek
1866 – pruská vojska v počtu 4 000 vojáků, na zámku ubytován generální štáb
1869 – městečko má 522 domů a 3 046 obyvatel
1869 – založena Rolnická záložna
1871 – založen Spolek divadelních ochotníků
1872 – položena druhá kolej na trati Břeclav – Přerov
1876 – postavena silnice do Topolné
1882 – založen Sbor dobrovolných hasičů
1886 – založení hřebčína Aristidem Baltazzim
1888 – založen Okrašlovací spolek
1889 – otevřena Pokračovací průmyslová škola pro učně a synky hospodářské
1890 – zřízena měšťanská škola pro chlapce a dívky
1890 – v městečku je 610 domů a 3 601 obyv.
1891 – postavena silnice do Žlutav
1892 – přes řeku Moravu postaven nový železný most
1892 – postavena silnice do Pohořelic
1892 – založení Sokola
1894 – Slavnost Svatoplukova – národopisná
a průmyslová výstava v Napajedlích
1897 – byla vydlážděna cesta k nádraží
1898 – obec povýšena na město Františkem Josefem I.
1900 – otevřena spořitelna
1900 – ve městě je 618 domů a 3 769 obyv.
1901 – postavena silnice do Halenkovic
1902 – založena firma bratří Paříků
1903 – částečné obnovení pramene minerálních vod v místních lázních
1904 – vystavěna novoresanční radnice od architekta Dominika Feye
1911 – Sokol si postavil novou tělocvičnu
1912 – obec obnovila provoz v lázních
1912 – firma bratří Paříků vyvinula první benzinový motor
1915 – zavedení el. osvětlení do kostela
1914 – postavena nová lázeňská budova v lázních, známých již od 17. stol.
1917 – otevřena Spořitelna města Napajedel
1918 – 29. října se konala slavnostní schůze k vyhlášení Č.S.R.
1919 – první volby do obecních zastupitelstev – nejvíce hlasů na Napajedelsku
získává levice
1921 – založena Místní obec legionářská
1921 – ve městě je 687 domů a 3 600 obyv.
1921 – zahájil činnost Učitelský spolek Komenský
1921 – Okrašlovací spolek postavil poblíž zám. parku památník K. H.
Borovskému
Pomníček K. H. Borovskému v parčíku u zámku
1922 – postaven pomník 87 spolubčanům padlých ve světové válce
1924 – 1925 – firma Pařík postavila slévárnu
1924 – založen ovocnářský spolek
1925 – v lázních byla přistavěna restaurace a byty pro pacienty
1930 – založen Musejní a archeologický spolek
1930 – ve městě je 779 domů a 3 922 obyv.
1932 – J. A. Baťa zřizuje továrnu na plynové masky
1932 – založen turistický spolek
1933 – zahájila činnost Nezávislá jednota legionářů
1934 – promítání prvního zvukového filmu „Píseň pro tebe“
1935 – majitelem zámku se stává J. A. Baťa
1935 – založena akciová společnost Fatra
1935 – odhalena pamětní deska armádnímu generálovi Josefu Šnejdárkovi
Rodný dům gen. Šnejdárka s pamětní deskou
1937 – zbudována nová škola
1937 – postaven nový železobetonový most přes Moravu
1938 – navštěva presidenta republiky Edvarda Beneše
1938 – starostou města zvolen Jaroslav Pařík
1938 – firma bratří Paříků vyrobila do tohoto roku 25 000 motorů a 8 000 mlátiček
Zemědělský stroj bratří Paříků na svazích Kysuckých Beskyd v roce 1981
1939 – 15. března příjezd německé armády
1939 – otevřena Odborná škola pro ženská povolání
1940 – zákaz tanečních zábav
1940 – na zámku v Napajedlích se uskutečnila návštěva protektorátního
předsedy vlády Aloise Eliáše
1941 – zakázán Sokol
1944 – na zámku ubytována německá mládež sdružená v Hitlerjugend
1945 – na zámku ubytován německý generální štáb
1945 – 2. května osvobodila město vojska 2. ukrajinského frontu
maršála Malinovského
1945 – 31. května obnovena železniční doprava přes Napajedla
1945 – firma bratří Paříků a firma Fatra jsou znárodněny
1946 – ve volbách zvítězili komunisté
1948 – město má 4 767 obyv.
1949 – zahájily činnost závodní kluby Fatra a Slavie
1950 – ustaveno zemědělské družstvo
1952 – zahájily činnost TJ Spartak a Jiskra
Osobnosti Napajedel
Aristides Baltazzi (1853 – 1914)
Založil a zvelebil hřebčín v Napajedlích na základě svých velmi dobrých zkušeností z chovu koní. Byl vynikajícím jezdcem, stejně jako čtyři jeho bratři. Od 90tých let se plně, a to i finančně podílel na chovu koní v Napajedlích. Byl velmi známý v rakouské společnosti. Po jeho smrti pokračovala v práci jeho manželka Marie Baltazzi. A. Baltazzi je pohřben v hrobce napajedelské hřbitovní kaple.
Aristides Baltazzi
Rudolf Firkušný (1912 – 1994)
Vynikající klavírní umělec, který již ve 12ti letech doprovázel symfonický orchestr. V roce 1930 maturoval na gymnásiu v Bučovicích a o rok později ukončil studium na Státní konzervatoři hudby v Praze. Během okupace žil nejdříve ve Francii a poté v USA, kde působili umělci zvučných jmen. Po válce se nakrátko vrátil do vlasti, kterou však vzhledem k politickému vývoji na dlouhá léta opustil. V zahraničí propagoval přední představitele české hudby a hojně koncertoval takřka po celém světě. Rudolf Firkušný je čestným občanem Napajedel. Obdržel několik čestných doktorátů a rovněž je nositelem Řádu T. G. Masaryka 1. třídy.
Rudolf Firkušný
Josef Šnejdárek, armádní generál (1875 – 1945)
Vystudoval kadetku v Praze, kde dosáhl hodnosti poručíka.. V letech 1898 – 1917 působil ve francouzské cizinecké legii. V době první světové války organizoval československé legie a získal mnoho vyznamenání. Na počátku vzniku republiky byl velitelem čekoslovenského vojska na Těšínsku a na Slovensku velel v bojích proti Maďarské republice rad. V mladé Československé republice zastával postupně řadu významných funkcí. Při příležitosti jeho šedesátých narozenin mu byla ve městě odhalena pamětní deska. V roce 1939 se vrátil do Francie a po porážce země v roce 1940 odešel do Casablanky v Maroku, kde v roce 1945 zemřel.
Josef Šnejdárek
Jaroslav Hodný (1898 – 1942)
V mládí odešel za prací do Ameriky, předtím měl práci na dráze, o tu však přišel. Nakonec se vrátil zpátky do Napajedel, kde založil oddíl svazu junáků-skautů. V době protektorátu se zapojil do odbojové činnosti, byl však zrazen a zatčen i se svou manželkou Růženou. V listopadu 1942 byl ve Vratislavi popraven. Za svoji činnost byl po válce Hodný vyznamenán Československým válečným křížem. Obnovení junáci se jmenují Středisko Jerry Hodného.
Božena Benešová (1873 – 1936)
V Napajedlích žila v letech 1876 – 1908. Jako básnířka uvedla v roce 1909 sbírku lyrických básní pod názvem Verše věrné i proradné. Próza v její tvorbě byla zastoupena románovou trilogií Úder, Podzemní plameny a Tragická duha. Božena Benešová přispívala do několika časopisů (Novina, Česká kultura) a rovněž některé časopisy redigovala (Ženská revue). Věnovala se také překladům z francouzštiny a němčiny. Za vrcholné dílo je považována novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, kterou napsala na sklonku svého života.
Komentáře
Přehled komentářů
hledal jsem sveho prastryce Jaroslava Hodneho ,ktery za 1 svetove valky prebehl s vojaky u Zborova a pozdeji pojoval proti zidobolsevikum Rudym v Rusku na strane Belogvardejsu Carisu.Byl mezi vojaky kteri obsadili vagony s carskym zlatem,pozdeji se probili s CS legionari pres celou Bajkalsko Amurskou magistralu.Nakonec se usidlil se svoji ruskou manzelkou Valerii v Shanghai a az v roce 1966 se vratil zpet do Napajedel .Skoda,ze jsem si s nim nemohl popovidat ,musel to byt velmi zajimavy clovek.
diky za sajtu .!
Re: NADHERNY CLANEK
Ivan B., 25. 2. 2015 14:50Dobrý den, zaujalo mne Vaše výprávění o prastrýci Jaroslavu Hodném a jeho legionářských životnách osudech. Víte k němu víc? Máte k němu např. nějaké fotografie, upomínkové předměty a pod. Pokud ano, kontaktujte mne, prosím na mail: bergmann.muzeum@napajedla.cz, moc rád bych se dozvěděl víc. Děkuji! i.b.
NADHERNY CLANEK
Jirka, 4. 1. 2010 23:34