
Obec Žlutava leží na východním cípu pohoří Chřiby nad městem Otrokovicemi, od kterých je oddělena pásem lesa, tvořící vrch Tresný a mohutným tokem řeky Moravy. Nadmořská výška obce činí 298 m. Obec se nachází v podcelku Halenkovické vrchoviny, jehož nejvyšším bodem je vrch Slaměňák (431 m). Západně od obce je krajina mohutně zalesněná a zároveň směrem západním mírně vzrůstá nadm. výška. Okolí obce je oblíbeným místem chatařů pro svou malebnost, připomínající valašský ráz krajiny. To pozná i návštěvník, který přijíždí do Žlutavy směrem od Bělova, odkud se vine okresní silnice serpentinami. Žlutava je součástí Přírodního parku Chřiby. Do obce vede silnice rovněž od JV z Napajedel po úbočí Chřibů.
Žlutava je o mnoho mladší obcí, než obce v údolí Moravy či Dřevnice. První písemná zmínka pochází z roku 1667. Ves byla založena majiteli holešovského a napajedelského panství Rottaly. Součástí napajedelského panství byla až do roku 1848. Tak jako tomu bylo u ostatních obcí, měnila i tato ves mnohokrát svůj název. V roce 1671 se jmenovala Zutowa, v roce 1718 Schuttow, v roce 1751 Zittau, Zuttawa, v roce 1872 Zuttaw, Žlutavá, v roce 1881 Žlutavy, v roce 1885 Žutavy a v roce 1924 Žlutava.
Obec patřila v letech 1850 – 1935 pod soudní okres Napajedla. V letech 1850 – 1855 byla obec součástí politického okresu Holešov, v letech 1855 – 1868 spadala pod Napajedla, v letech 1868 – 1935 pod Uh. Hradiště a od roku 1935 se již natrvalo stala součástí nově vytvořeného okresu Zlín.
Základní škola Žlutava
V blízkosti obce byly uskutečněny četné archeologické nálezy, které pocházejí především z pravěku. Pro svou polohu byla oblast vyhledávána tehdejšími lovci, kteří odtud sledovali pohyb zvěře.
V roce 1939 si občané postavili kostel sv. Cyrila a Metoděje. Finančně na stavbu přispěla fa Baťa.
V Žlutavě se narodil Josef Ambros (1900 – 1973), který přispíval články do lesnického a dřevařského tisku.
Do 20. let minulého stol. měla obec převážně zemědělský charakter. Potom bylo stále více obyvatel zaměstnáno v rozvíjejících se Baťových závodech.
V obci se mluví tzv. dolským nářečím. Tak jako v jiných obcích působí i zde spolky zahrádkářů, myslivců, chovatelů, včelařů a hasičů. Obec patří pod farnost Napajedla.
V roce 2012 byla obec vyhlášena Vesnicí roku ve Zlínském kraji.
Obecní úřad
Žlutava má výhodnou polohu pro nástup turistických výšlapů. Obcí prochází žlutá tur. značka, vedoucí z Otrokovic přes pěší lávku nad řekou Moravou a kolem vrchu Tresný a směřující do lesů za záp. částí obce. Do lesů se vnoříme rovněž po asfaltových silničkách s minimálním převýšením, které slouží jako kvalitní cyklostezky. Dostaneme se tak krásným lesem do Nové Dědiny, nebo po výhledové trase do rozlehlých Halenkovic.
Některá zajímavá data z historie Žlutavy do roku 1952
48 letopočtů v proměnách obce
1667 – první písemná zmínka o obci
1863 – velký požár obce
1869 – v obci je 589 obyv. a 133 domů
1866 – cholera v obci v důsledku prusko-rakouské války, zemřelo 76 osob
1885 – byla postavena silnice z Napajedel k panskému lomu
1892 – byla postavena národní škola
1902 – ve vsi onemocnělo uplavicí 20 osob, z toho 12 zemřelo
1902 – byl založen Sbor dobrovolných hasičů
Hasičská zbrojnice
1903 – byla postavena silnice ze Žlutavy do Bělova
1904 – Sbor dobrovolných hasičů si pořídil stříkačku a vybavení
1904 – byla otevřena hasičská knihovna
1910 – v obci je 758 obyv. a 161 domů
1917 – okolo tohoto roku byla zbudována zvonice
1920 – byl založen Sokol
1929 – v červenci byl odhalen pomník padlým v 1. světové válce
1929 – krutá zima a suché léto
1930 – velké deště, záplavy na dolním toku řeky Moravy
1930 – v obci je 844 obyv. a 180 domů
Hostinec ve Žlutavě
1931 – zavedení pravidelné autobusové dopravy dělníků do Zlína
1932 – zahynul v Otrokovicích při leteckém neštěstí Tomáš Baťa a jeho pilot
Jindřich Brouček
1932 – zřízení dělnického konzumu v obci
1934 – byla slavnostně otevřena sokolovna
1934 – byla dokončena elektrifikace obce a kanalizace
1935 – obec oslavila 85. narozeniny T.G.M.
1936 – zřízení telefonu
1936 – otevření obchodu se smíšeným zbožím
1937 – v obci si živnostníci otevřeli další provozovny – pekařství, stolařství a 2
holičství
1938 – byla zbourána zvonice
1938 – byla zahájena stavba kostela
1938 – v obci se vyskytla slintavka a kulhavka
1938 – 1951 – v těchto letech působil v obci Divadelní spolek „Havlíček“
1939 – 15. března okupace hitlerovskými vojsky
1939 – elektrifikace samoty Žleby
1939 – v červenci se strhla velká bouře s krupobitím – velké škody v obci i na
polích
1939 – v říjnu byl slavnostně vysvěcen nový kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel sv. Cyrila a Metoděje
1941 – v květnu byl rozpuštěn Sokol a jeho majetek zabaven
1941 – studený a vlhký rok, v zimě vyhlášeny uhelné prázdniny
1942 – byla provedena sbírka teplého šatstva pro wemacht
1942 – zákaz volného prodeje ovoce a zeleniny
1944 – nařízena oslava k 5. výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava
1945 – ve dnech 1. – 2. května byla obec osvobozena rumunskou armádou
1945 – při příležitosti ukončení války se sešli v sokolovně téměř všichni občané
1946 – byla vyhlášena sbírka na vybudování požární nádrže
1948 – mnoho občanů se zúčastnilo slovanské výstavy v Praze
1949 – byla zakoupena ústředna pro rozhlas
1950 – v obci je 1007 obyv. a 237 domů
1950 – v srpnu bylo ustaveno Jednotné zemědělské družstvo
1952 – v obci jsou zatím zavedeny pouze 4 telefony

Mezi Žlutavou a Halenkovicemi
Chřiby
Pohoří Chřiby tvoří geomorfologický celek, táhnoucí se od jihozápadu k severovýchodu a vyplňující střední část Moravy dvěma rovnoběžnými hřbety, oddělenými říčkou Kyjovkou. Toto horské pásmo patří do oblasti Středomoravských Karpat. Pohoří je 35 km dlouhé a v nejširším místě má 10 km. Nejvyšším bodem je vrch Brdo (587 m), na kterém byla zásluhou okolních obcí postavena pozoruhodná kamenná rozhledna 24 m vysoká. V dávné minulosti mělo pohoří jiné názvy, např. Hříběcí a Maršovy hory. Na území Chřibů se nacházejí 2 přírodní parky a 12 chráněných území, z toho 4 přírodní rezervace (např. Holý kopec, Moravanské louky) a 8 přírodních památek (např. Barborka, Drážov, Kamenec, Kazatelna, Komínky). Na jihozápadním okraji Chřibů v blízkosti Koryčanské přehrady se nachází zřícenina hradu Cimburk a na jihovýchodním okraji vévodí krajině gotický hrad Buchlov a zámek Buchlovice. Velkou část pohoří tvoří pěkné smíšené lesy, jen severní část Halenkovické vrchoviny, podcelku Chřibů, je z větší části odlesněna. Zalesněná část Chřibů je protkána četnými turistickými značkami, které nás zavedou do všech zajímavých míst, kterými oplývá toto cenné pohoří.
ŽLUTAVA NA MAPĚ:
několik obecných připomínek
Ing.Mojmír Jadrníček, 26. 12. 2019 18:49